S dětmi jsme se vydali za původními obyvateli Ameriky – indiány. Kryštof Kolumbus nás vzal na svou loď a připravil pro děti mnoho krásných chvil, zážitků a zajímavostí ze života indiánů. Po vlnách moře, proudu řeky k nám zavítalo divadlo Na klice s pohádkou „Indiánka Janka“. Pohádka skončila a děti pokračovaly. Zazpívaly naši oblíbenou indiánskou písničku a přednesly indiánské říkadlo s pohybovým doprovodem. Bylo to velice spontánní a milé vystoupení, což ocenili přítomní herci. Proud času nás přenesl na prérii, kde jsme si vyzkoušeli ulovit bizona, házet lasem, střílet na cíl. Největší dobrodružství na nás teprve čekalo v indiánské vesničce Rosehill u Děčína. Tam jsme se 22. června vypravili autobusem, abychom poznali opravdový život indiánů. Prohlédli jsme si stany teepee, indiánské oblečení, čelenky, hračky, hudební nástroje i zbraně. Celou vesničkou nás provázel samotný náčelník indiánů, kterému se moc líbily naše vlastnoručně vyrobené čelenky. Sledovali jsme souboj bledých tváří a indiánů, naučili jsme se indiánský tanec, střílet z luku a jiné zajímavé dovednosti. Vesnička se tuze líbila a počasí nám také přálo. Stali jsme se nejenom indiány, ale i kovboji. Naši kovbojové jsou velice pilní a šikovní. Po dlouhém nácviku předvedli svůj country tanec na Portičce v Oseku a na Hrobských slavnostech. Za svůj výkon si zaslouží velkou pochvalu. A teď ještě chvilku na loď k břehům Ameriky rozloučit se s našimi indiány, popřát jim krásné léto a zase někdy příště na viděnou. My také všem přejeme pohodové a teplé léto plné zážitků a odpočinku. Závěrem jedno indiánské moudro: “Nádherné je jasné nebe a zelená tráva, avšak nádhernější je mír mezi lidmi“. Několik fotografií si můžete prohlédnout v Galerii.

Je již tradicí, že děti ze školní družiny nacvičují v jarních měsících country tanec. Stejně tak tomu bylo i letos a první možností, jak se se prezentovat před diváky, byla v sobotu 11. června soutěž Osecká Portička. A jako již tradičně, vystoupení sklidilo úspěch. Obyvatelé našeho města budou moct vystoupení družinových tanečníků zhlédnout již za dva týdny na Hrobských slavnostech. Několik fotografií si můžete jako obvykle prohlédnout v Galerii a video z vystoupení je k prohlédnutí zde ...

Ve středu 11. května se z našich družinových dětí stali malí turisté, kteří bravurně zvládli pěšky cestu z Hrobu do Oseka. Počasí nám přálo, sluníčko svítilo na zpocené tváře a větřík všem hvízdal do uší. Úsměv bylo to nejhezčí oblečení, co jsme měli na sobě. Do lanového parku se děti moc těšily, a také si to tam náramně užily. V korunách stromů děti poskakovaly jako hbité veverky, běhaly, podlézaly překážky a řádně u toho pištěly. Chvíle oddechu děti využily pod korunami stromů, kde posvačily a načerpaly další sílu pro zdolávání překážek v bludišti. Čas strávený v lanovém parku nám rychle uběhl a vše dobře jako v pohádce dopadlo. Autobus nás všechny dovezl šťastné a zdravé domů. Všichni jsme byli rádi, že jsme se na výletě měli dobře, vzájemně jsme si pomáhali a ještě více se spřátelili. A za rok opět v Oseku nashledanou. Několik fotografií z výletu si můžete prohlédnout v Galerii.

Začátek nového jarního měsíce května jsme ve školní družině přivítali se zvířátky. Ve středu 4. května odpoledne nás navštívila moc šikovná paní, která dětem hravou formou přiblížila život slepic. Děti se dozvěděly, čím se slepice živí, jaký je jejich užitek, jak dlouho sedí kvočna na vajíčkách, seznámily se s anatomií těla slepic a dalšími zajímavými příběhy ze života těchto zvířat. Děti byly nadšené, když jim slepice Pepina zobala z ruky zrníčka pšenice a mohly si ji pohladit a vyzkoušet si, jaké teplo skrývá pod svými křídly. Nejhezčí zážitek měly děti z přímého kontaktu s různými plemeny kuřátek, které mohly sledovat při jídle i pití. Bylo krásné pozorovat, jak se propojil svět dětských očí se světem zvířat. Několik fotografií z tohoto programu si můžete prohlédnout v Galerii.

Po dobrém pátečním obědě jsme v pátek 29. dubna oprášili své čarodějné kostýmy, vzájemně jsme se nalíčili, nastartovali svá košťata a vyletěli jsme ze dveří školní družiny. Všichni jsme přistáli na zeleném trávníku školního hřiště. Moc a moc dobře jsme řídili svá košťata, aby vše mohlo řádně začít. A také začalo. Kouzelným říkadlem jsme pomohli našemu starému známému čarodějovi Kostivalovi uzdravit bolavé klouby. Po dobrém skutku se čarodějové a čarodějnice rozeběhli k čarodějným soutěžím. Svou obratnost a šikovnost ukázali při prolézání pavučiny, krmili dvě staré čarodějnice, dali si závody v pojídání žížal i pavouky házeli do kbelíčků. Čas nám velice rychle uběhl. Velký slet byl zakončen hodnocením výkonů, rozdáním odměn a medailí. Samozřejmě jsme nezapomněli na kouzelný lektvar, který byl plný žabiček a žížal. Jé, to byla dobrota. Lektvarem si čarodějové a čarodějky připili na zdraví, na mocnou sílu jenom dobrých kouzel, dlouhověkost a na další příjemné setkání. Čarodějové a čarodějky ze školní družiny si přejí, ať nás všechny celý rok provází kouzla, která nám splní mnohé, o čem sníme. Fotografie z akce si můžete prohlédnout v Galerii.